1. |
Černý samet
05:11
|
|
||
|
ČERNÝ SAMET
Zhasněte světla světa, ať zmizí všechny cíle. V mlze anebo ve tmě, s pochodní uhašenou. Svou vlastní rukou, svým vlastním životem. Bahnem, vodou, kráčíme dál. Sněhem, horou, přikryti stíny. A hvězdy v noci splétají šál, když těla a kosti vracíme do hlíny. Milion světel dál temnotou svítí a oživují černý samet, ale je to jen rozeseté pohřební kvítí z dávno mrtvých planet. Svou vlastní rukou, svým vlastním životem, který se vytrácí tak jako hvězdy. Který se vytrácí, tak jako hvězdy, tak jako hvězdy pod zavřenými víčky.
BLACK VELVET
Turn out the lights of the world, and make all targets disappear. In mist or in darkness, with the torch extinguished. With your own hand, with your own life. Through mud, through water, we go on. Through snow, through mountains, covered with shadows. And the stars knit a shawl at night as we return bodies and bones to the dirt. A million lights shine on through the darkness, reviving the black velvet, but it's just scattered funeral flowers from long-dead planets. With our own hand, with our own life, that fades away like the stars. That fades away like the stars, like the stars under closed eyelids.
|
||||
2. |
Znamení ohně
03:42
|
|
||
|
ZNAMENÍ OHNĚ
Zapálili jsme věže, přímo na vrcholu hory a když jsme sepjali ruce k nebi, rozezněly se zvony. Železná srdce věží, prý hovoří hlasem pravdy, která se skrývá navždy, kde odpovědi leží. A tak zapálili jsme věže a rozšuměly se bory, jak vítr zadul svěže, rozezněly se zvony: Prý všichni jsme děti Boží, ale když naše domy hoří, máme znamení ohně místo očí a popel místo srdcí. Proklaté plémě vlčí, jež přestalo se bát ohně, tam kde se hory tyčí, do nocí planou pochodně. Vítr si duje a skučí, píseň o divném bytí, těla jsou jako lidská, však hlavy i duše jsou vlčí. Pálit ve jménu znamení ohně. Ať shoří, co náleží ohni!
THE SIGN OF FIRE
We set the towers ablaze right on top of the mountain, and as we stretched our hands toward the sky, the bells rang out. The iron hearts of the towers are said to speak with the voice of truth that is hidden forever where the answers lie. And so we set the towers ablaze, and the pines rustled, as the wind blew fresh, the bells rang out: They say we are all children of God, but when our houses burn, we have the sign of fire for eyes and ashes for hearts. The cursed tribe of wolves, who have ceased to fear the fire, where the mountains rise, torches blaze into the night. The wind howls and whines, a song of strange existence, bodies may be human, but heads and souls are those of wolves. Burn in the name of the sign of fire. Let what belongs to fire burn!
|
||||
3. |
Algoritmus války
04:55
|
|
||
|
ALGORITMUS VÁLKY
Přichází svítání, s ním další bouře, cvakání, klepání, hlasitě a dlouze. K poctě zbraň! Algoritmus války! Pod kobercem vlastní smetí, od pěti, od šesti, do čtyř, do pěti. Napočítat jde nám těžce a klidné nervy ztrácíme lehce. Hrozba, která není, ale mohla by být. Život v zapomnění, narodit se a umřít. Zaklínadlem vlastní národ a jediný návod, jak milovat, jak neprohrát hlavní závod, koho trýznit, nad kým se slitovat. Neprostupné řady, všude odér zrady. Zatlučené hřeby do rukou a hlavy. Z bezpečí a z dálky je řízen algoritmus války, která mnohdy není vidět, ale učí nás nenávidět.
ALGORITHM OF WAR
Dawn is coming, and with it, another storm, clicking, knocking, loud and long. Present arms! The algorithm of war! Under the carpet, our own garbage, from five, from six to four to five. We find it hard to count and lose our cool easily. A threat that is not but could be. A life of oblivion, to be born and die. Our own nation, that's the spell and the only guide to how to love, how not to lose the ultimate race, who to torment, who to pity. Impenetrable lines, the stench of betrayal all around. Nails in the hands and head. From safety and from afar is controlled the algorithm of a war that is often not seen but teaches us to hate.
|
||||
4. |
Nože pod kabátem
05:01
|
|
||
|
NOŽE POD KABÁTEM
Tam, kde se chleba láme, těžko se nepoznáme, hluboko uvnitř duší, kterým klid nepřísluší. Svědomí ve strouze pohltila louže. Zdravíme nové známé, nůž v ruce pod kabátem, na řadách čerstvých beden mícháme cukr s jedem. Rychle! Dál! Kde není soudce, ani král nemrtvých loutek, a Eliášův oheň ukazuje cestu studeným plamenem na každém prstu. Nalézat a pak ztrácet, těla dýmem doprovázet, malovat kruhy v písku uprostřed obelisků.
KNIVES UNDER THE COAT
When push comes to shove, it's hard not to recognize ourselves deep inside our troubled souls. Conscience in the gutter swallowed by the puddle. We greet new acquaintances, knives in hand under our coats, mixing sugar with poison on rows of fresh crates. Hurry up! Keep going! Where there is no judge nor king of undead puppets, and St. Elmo's fire shows the way with a cold flame on every finger. Finding and then losing, accompanying bodies with smoke, painting circles in the sand amidst obelisks.
|
||||
5. |
Nebesebe
04:38
|
|
||
|
NEBESEBE
Bota se zabořila příliš hluboko, náhle už ale není kam spěchat. Zub vrátit za zub a oko za oko a pravdu do kamenů hluboko tesat. Pak spálit nebe! A s ním i sebe! Začátky konců na konci provazů a písně psané ohněm i ledem. I s kusem masa vyříznout nákazu a potom ránu ošetřit medem. Rozvázat jazyky, učit se dýchat a taky pochopit, co dokáže pýcha. Pod maskou lidskosti zavírat oči a na její podstatu kálet a močit.
SKYSELF
The shoe has sunk too deep, but suddenly, there's no hurry. Tooth for tooth and eye for eye carve the truth deep into the stones. Then burn the sky! And yourself with it! The beginnings of ends at the end of ropes and songs written in fire and ice. Even with a piece of flesh to cut out the plague and then treat the wound with honey. To unbind tongues, to learn to breathe, and to understand what pride can do. To close our eyes under the mask of humanity and to shit and piss on its essence.
|
||||
6. |
Ve Zvěrokruhu
04:01
|
|
||
|
VE ZVĚROKRUHU
Znamení zvěrokruhu, tři šťastná čísla, balíček starých karet a pořád stejná výzva. Zatnout zuby, uklidnit nohy a probudit se i zítra. Sám koněm ve svém pluhu, to je ta víra, duše je načechraná a už jen zbývá. Myšlenky nepřebolí, trápí je věčná tíha, bez chleba jen se solí, úplněk jizvy vítá. Výmoly staré cesty, boty, ve kterých zebe, a strach, že se rozdrolí všechno, co zbývá z tebe. Sejmi si kartu s planoucím srdcem, kousni se do rtu a zůstaň zkrocen. Hluboká orba zvířete v kruhu, co je tvá volba, co tvého druhu? Je to tvá volba?
IN THE ZODIAC
Zodiac signs, three lucky numbers, a deck of old cards and the same old challenge. Grit your teeth, steady your feet, and wake up again tomorrow. Be the horse in your own plow, that's the faith, the soul is fluffy and all that's left. Thoughts shall not cease to ache, tormented by eternal heaviness, with no bread, only salt, a full moon greets the scars. The potholes of the old road, the shoes that numb you with cold, and the fear that all that's left of you will crumble. Take the card with a burning heart, bite your lip and stay tame. Deep plowing animal in the circle, what is your choice, what of your kind? Is that your choice?
|
||||
7. |
...
04:43
|
|
||
|
…
"Miluji zlobně a přitom strádám, se sevřeným hrdlem se zadýchávám. Ve šťastném okamžiku prchavém s visícím nad srdcem balvanem, s ostýchavostí mihnoucí se v úsměvu, o odpuštění prosím, prosím o něhu."
Anna Barkovová (16. července 1901 – 29. dubna 1976) byla ruská básnířka, dramatička a novinářka. Kvůli své neústupnosti, otevřenosti i lesbické orientaci přišla o možnost publikovat a roku 1934 byla odsouzena k pěti letům v pracovním táboře. Znovu byla zatčena roku 1947 a 1956, kdy opakovaně skončila v gulagu. Roku 1967 se mohla konečně vrátit do Moskvy, kde také poměrně neznámá a v chudobě zemřela. Vybraná báseň je z výboru Osm hlav šílenství.
…
"I love wickedly, and yet I languish with my throat constricted, gasping for breath. In a happy, fleeting moment, with a boulder hanging over my heart, with shyness flickering in my smile, I beg for forgiveness; I beg for tenderness."
Anna Barkova (16 July 1901 - 29 April 1976) was a Russian poet, playwright, and journalist. Her intransigence, outspokenness, and lesbian orientation caused her to lose the opportunity to publish, and in 1934 she was sentenced to five years in a labor camp. She was arrested again in 1947 and 1956 when she was repeatedly sent to the gulag. In 1967 she was finally allowed to return to Moscow, where she also died relatively unknown and in poverty. The selected poem is from the collection Eight Heads of Madness.
|
||||
THULSA Brno, Czechia
𖤐 stoner metal hardcore punk 𖤐
Matus – guitar
Jiri – guitar
Marek – bass
Tomas – drums
Milan – vocal
If you like THULSA, you may also like:
Obsession Destruction
by Chained to the Bottom of the Ocean
featured on Bandcamp Radio May 12, 2023
go to album
Symptom of Failure
by The Rhubarb
Eight stoner doom rippers packed full of sludgy riffs, powerful vocals, and general hallucinogenic mayhem.
go to album
Veilcaste | Tusk
by Veilcaste & Tusk
featured on Bandcamp Radio Oct 28, 2022
go to album
Former members of the great band SubRosa return as The Otolith, and their debut LP finds them at the peak of their mighty powers.
go to album
Weedian presents a 56-track chronicle of Mexico's stoner metal and heavy psych scenes, from ’90s forefathers to contemporary wrecking crews.
go to album
Montreal bass-only sludge band Seum bring the brutality on their killer new EP, with clobbering low-end and deep, deep grooves.
go to album
Four Tales of the Strange (Split)
by Bog Wizard, Dust Lord
This searing, four-track split from Bog Wizard (Michigan) and Dust Lord (Colorado) pairs stoner rock riffs with hard fantasy themes.
go to album
